Ve čtvrtek 5. května 2005 bylo u příležitosti 60. výročí ukončení 2. světové války uděleno in memoriam Čestné občanství města Velešín plk. Prokopu Brázdovi.

Toto čestné občanství udělilo zastupitelstvo města Velešín jako vyjádření své nejvyšší úcty a poděkování za významný podíl na osvobození naší vlasti, při kterém položil svůj život.

Prokop Brázda sloužil jako pilot u 313. čs. stíhací peruti ve Velké Británii. Dne 24. dubna 1942 byl sestřelen a zřítil se se svým letounem u pobřeží nedaleko města Felixtove. Byl in memoriam vyznamenán Čs. válečným křížem a medailí za chrabrost. Pohřben byl 29. dubna 1942 na hřbitově v Hornchurch.

Předání čestného občanství provedl starosta města Velešín Mgr. Josef Klíma za přítomnosti bývalých letců i současných příslušníků armády a předal je švagrové Prokopa Brázdy, paní Růženě Brázdové.

Byly zde přítomny i děti z vlastivědného kroužku ze ZŠ ve Velešíně a rády si s válečnými veterány popovídaly. Z řad letců přišla i nabídka na uspořádání besedy s dětmi ze ZŠ ve Velešíně.

H. Růžičková, KIC města Velešín

Z měšťanky jsme podnikli školní výlet drahou do Želnavy pod Šumavou a odtud pěšky podle Svarcemberské stoky do kopců na Třístoličník a Plöcteinskému jezeru, kde jsme v chatě či hotelu přespali (Dnes Plechý a Plešné jezero). Tam se mi přihodila událost: Vždycky jsem musel být na každém výletě první v předu. Šli jsme tedy z Třístoličníku s několika kluky napřed podle značek a daleko za námi nikdo. Po hodině cesty jsme se Plöckensteinského jezera nedočkali a zjistili jsme, že jsme zbloudili v tom hustém lese. Byli jsme již na rakouském území. Všude kolem les, nikde nikdo, značka žádná. Tu jsme na štěstí zaslechli v dáli rány seker dřevorubců. Došli jsme k nim a lámanou školní němčinou jsem se jich zeptal na cestu k jezeru, kde jsme měli nocovat. Poradili nám, kudy máme jít zpět a kde odbočit. Po půlhodině jsme došli k jezeru, kde už všichni ostatní byli a kde učitelé plni obav o nás, rádi nás zbloudilce přivítali.

Jeden školní výlet byl do Českých Budějovic do zvěřince cirkusu a zároveň do Tábora k prohlídce města, hospodářské školy a muzea.

Na školní výlety dráha poskytovala na deset dětí vždy jeden lístek zdarma.

Jednou pan řídící podnikl se svou třídou exkurzi do Kozákova mlýna na prohlídku mlýna, elektrárny a pily. To víte, já jsem byl ze mlýna a stoupnul jsem u spolužáků v ceně a nosánek mi šel nahoru. A co se stalo! Za farskou stodolou jsem měl se spolužákem Míkou takové roupy, že panu řídícímu přetekly nervy a mne a Míku poslal zpět do třídy jako “po škole” – býval to běžný trest pro neposlušné žáky. Nebylo by na škodu jej někdy aplikovat i dnes? Byla to děsná sprcha na mou pýchu. Byl jsem hluboce pokořen a cítil jsem se uražený. Co se ale dalo dělat? Tak jsem se s Míkou vrátili do třídy a mohli jsme rozjímat o svém chování. Pak jsme se domluvili, že pudem domů a šli jsme i s tím vědomím, že překračujeme příkaz řídícího. Pro Míku to bylo jednoduché, ten bydlel hned proti škole, ale já jsem šel domů ke Kozákům jako zloděj, abych se vyhnul setkání s řídícím a se spolužáky ze třídy. Druhý den jsem čekal co bude ve třídě, že jsme včera ve třídě nezůstali. Ale nic se nedělo. Prošlo to bez následků.

Měl jsem štěstí, že jsem v jednom deštivém odpoledni zabloudil k jezeru. Protože pršelo již několik dní, voda přetékala přes korunu jezu a šuměla. Pro ten šum nebylo slyšet jak kapky deště bičovaly hladinu vody nad jezem a ta se stále jemně vlnila. Postál jsem chvíli na břehu a díval se na tu krásu přírody.

V tom jsem viděl, jak za propustí na Babkově straně jezu, pod vodopádem přes metr vysokým, vyskočí z vody pstruh, kus dále další pstruh a proti proudu vodopádu se dostali na šikmou plochu koruny jezu. A tamhle další dva pstruzi, některý spadl zpět, ale ostatním se to nepodařilo, kmitali rychle tělem i ploutvemi, až se dostali do hladiny vody nad korunou jezu, tedy do hlubiny.

Stál jsem tu dlouho v dešti na břehu Malše a díval jsem se na tu nádheru přírody, nebyl tu však nikdo blízko, s ním bych se o tu krásu podělil.

Nikdo se mě ještě nezeptal, jestli bych chtěl drogu. Já bych ji ani nepřijal, i kdyby říkali, že jsem srab. Nevzal bych si ji. Nechci dopadnout jako feťáci na ulici, jak je vidíme v televizi. Nic neumět, nic nevědět, nikoho nemít rád. Nemohl bych žít osamocen, mít jenom pár zfetovaných kamarádů, to není můj styl.

Mám rád rodiče, sourozence i příbuzenstvo a kvůli drogám bych to nechtěl ztratit. Na drogy mám svůj názor, že je to humus, a ten mi nikdo nevezme. Teda – ten názor.

Odpovědět, na co se mě ještě nikdo nezeptal, je asi velmi složité. Takových věcí je, ale co mě tak asi napadne jako první? Nevím …

Kde chci bydlet? Kolik chci mít dětí, jakého manžela, rodinu, vzdělání a celou budoucnost? Jestli má někoho ráda, kdy bych byla šťastná, kdy nešťastná? Co budu dělat, až ztratím někoho, koho mám ráda? Neví. To neví dopředu nikdo, a proto se na to nikdo neptá.

Napadají mě další otázky – co chci studovat po gymnáziu, proč mi bylo líto, že zemřel papež Jan Pavel II., když nejsem věřící, proč nemám víc opravdových přátel, proč se bavím s ošklivými kluky, kteří mi říkají vole…? Proč???

Protože jsem pitomá! Jsem pitomá, ale šťastná!!!!!!!

Zuzana Kumžáková 9. B

Ještě nikdo mi nepoložil otázku: “Co budeš dělat, až budeš stará?”

Myslím si, že tato otázka je na místě, protože se hodně mluví o tom, že lidé budou chodit do práce snad až do 70 let a možná se tato hranice postupem času bude posouvat směrem nahoru.

Jenže lidi, kteří chtějí pracovat a je jim třeba víc než 60 let, nikdo nechce přijmout. Jsou prostě moc staří. Do důchodu mají ještě pět let a co mají dělat? Nemohou žebrat někde na ulici nebo pracovat jako dělníci na stavbách. V tomto státě zaměstnavatelé chtějí mladé lidi, kteří mají nějakou praxi a zkušenosti, musí hezky vypadat, umět cizí jazyk, ale hlavně musí být mladí.

Takže si myslím, že tato otázka je opravdu na místě, a až mi ji jednou někdo položí, tak mu odpovím, že se mám dobře, mám práci a užívám si volného času. Jenom doufám, že to bude pravda.

Dana Kostková 9. B

Jménem pozůstalých děkujeme za projevenou soustrast nad úmrtím maminky, babičky, prababičky , švagrové a tety, paní Marie Pískové, která zemřela dne 12. května 2005 v nedožitých 99 letech. Děkujeme za krásné poslední rozloučení a květinové dary.

dcera Marie Slámová a syn Josef Písek s rodinami

Paní Marie Bláhová, Velešín 105, děkuje také za blahopřání k narozeninám místnímu Sboru dobrovolných hasičů.

Před nějakým časem se na mě obrátili kolegové ze sdružení Arnika s prosbou o pomoc při organizaci

,,EVROPSKÉHO DNE KOUPÁNÍ V ŘEKÁCH”.

Tento den vyhlašuje Evropská říční síť, která chce podpořit naplňování Rámcové směrnice o vodní politice Evropské unie.Tato směrnice upravuje soubor opatření pro dosažení dobrého ekologického stavu řek do roku 2015.Evropský den koupání v řekách má tuto myšlenku přiblížit všem lidem.Termín konání je 17.července 2005.

Pro občany našeho města je to příležitost připomenout si ,,nedávnou” minulost, kdy pro nás všechny bylo koupání v řece Malši samozřejmostí.

Problémem u nás není kvalita vody v řece, ale KDE se vykoupat.Tento tvrdý oříšek chceme rozlousknout ve spolupráci se Společností přátel města Velešína a všemi, kdo budou mít chuť se přidat.Protože víc hlav víc ví, svoláváme na 9.června od 18.30 hodin všechny zájemce do restaurace ,,Zlatá růže”, kde se pokusíme vymyslet, JAK se můžeme připojit k této celoevropské aktivitě.Organizátoři předpokládají, že koupání proběhne nejméně na 400 místech a zúčastní se ho více než 100 000 lidí. Akce by měla být doplněna i doprovodným programem přírodního charakteru.(To je další úkol pro místní nadšence).

Pozorně sledujte příští číslo zpravodaje, kde budou zveřejněny podrobné informace o našem Evropském dni koupání ve Velešíně (zní to skoro evropsky).

Všichni jsou srdečně zváni.

MŠMT ČR každoročně vyhlašuje soutěž hudebního a výtvarného oboru pro základní školy. V tomto roce byla vyhlášena soutěž hudebního oboru ve hře na klavír, smyčcové nástroje, kytaru, akordeon, skladatelská soutěž a přehlídka výtvarného oboru. Žáci naší školy se pod vedením svých učitelů připravovali na reprezentaci naší zušky v okresních, krajských a celostátních kolech, kde byla obrovská konkurence.

Jaká místa vybojovali posuďte sami.

Klavír: Okresní kolo, 24.2. ZUŠ Český Krumlov

Vyučující: Marie Maňhalová

Rolník Daniel – II. Kategorie 2. místo

Hajný Stanislav – III. Kategorie 2. místo

Vyučující: Magdalena Valentová

Mikešová Vladimíra – VII. Kategorie 1. místo s postupem

Krajské kolo, 22.3. ZUŠ Český Krumlov

Mikešová Vladimíra – VII. Kategorie 3. místo

Akordeon: Okresní kolo, 23.2. ZUŠ Český Krumlov

Vyučující: Olga Vitoušková

Bohdalová Adéla – 3. ročník 1. místo s postupem

Bendová Ivana – 7. ročník 1. místo s postupem

Krajské kolo, 17.3. ZUŠ Bechyně

Bohdalová Adéla – 3. ročník 3. místo

Bendová Ivana – 7. ročník 2. místo

Housle: Okresní kolo, 22.2. ZUŠ Velešín

Vyučující: Edita Valentová

Janás Jiří – I. Kategorie 1. místo s postupem

Krajské kolo, 8.4. ZUŠ České Budějovice, Piaristické náměstí

Janás Jiří – I. Kategorie Čestné uznání

Violoncello: Okresní kolo, 22.2. ZUŠ Velešín

Vyučující: Radka Hájková

Ťupa Josef – I. Kategorie 1. místo s postupem

Krausová Eva – II. Kategorie 1. místo s postupem

Krajské kolo, 14.4. ZUŠ České Budějovice, O. Jeremiáše

Ťupa Josef – I. Kategorie 1. místo s postupem

Krausová Eva – II. Kategorie 1. místo

Celostátní kolo, 20.5. ZUŠ Liberec

Ťupa Josef – I. Kategorie 3. místo

V krajském kole výtvarného oboru v Jindřichově Hradci zastupoval naši školu souborný projekt o Velešíně, byla to práce různých věkových kategorií, pod vedením paní učitelky Mgr. Ivy Opekarové. Tento projekt byl vybrán do celostátního kola ve Štemberku. Přehlídka proběhne v září roku 2005.

Chtěla bych tímto poděkovat všem soutěžním žákům naší školy za odvahu, píli a práci, kterou vynaložili na to, aby dokázali, že umí něco víc než ostatní děti jejich věku a že výborně reprezentovali naši školu. Děkuji všem vyučujícím, kteří se snaží dát žákům to nejlepší, děkuji jim za jejich trpělivost a lásku k hudbě a k umění.

Mgr. Magdalena Valentová, ředitelka ZUŠ Velešín

Během školního roku jsme se sice ve zvýšené míře zaměřovali na přípravu na přijímací zkoušky, ale řada z nás se zúčastnila také různých soutěží a dalších aktivit.

Hned na začátku školního roku jsme obě deváté třídy navštívily Prahu a v ní kromě jiného i Židovské muzeum. V mnohých z nás prohlídka tohoto muzea zanechala nezapomenutelné zážitky. Vyprávění průvodce bylo tak působivé, že se nechala naše spolužačka Kristína Poslušná inspirovat a vyjádřila pocity člověka, který prožil tyto události. Svou práci zaslala do celostátního soutěže s židovskou tématikou. V soutěži uspěla a z 50 prací byla ta její zařazena do šesti nejlepších.

Z úspěchu měla velikou radost. Dovolujeme si otisknout její tvorbu i ve zpravodaji.

Kdo jsou to zač?

Kristína Poslušná

Slunko vychází zpoza mraků. Je krásné ráno. Svěží vzduch voní jako po blahodárném dešti. Dívám se z okna vlaku na pole a louky uhánějící po obzoru.

Panuje klidné ráno. Jenom tak přemýšlím, co mě TAM asi čeká…

Už dlouho jsem neseděl ve vlaku. Téměř jsem zapomněl na ten kymácivý pohyb,

připomínající koráb na moři. Obilí leží pokosené, konec léta se nezadržitelně přibližuje.

Ach, jak se mi TAM nechce.

Zpomalujeme. Ozývá se křik lidí. Pobývá jich tu tolik. Klečí a stojí v řadách, kleje se a bičuje. Nemám rád takovou vřavu. I když oceán dokáže být zlý, s lidmi se nemůže srovnávat.

Tak tedy jsem TU. Teď je řada na mně, abych se ukázal.

Velitelé nikdy neměli život tak těžký jako dnes.

Nastupuji svoji službu v Osvětimi.

Další spolužačkou, která se umístila na velmi pěkném druhém místě v okresní pěvecké soutěži “Jihočeský zvonek”, byla Nikola Šafránková, tato žákyně obsadila v soutěži SuperStar naší školy také druhé místo. Řada z nás se zúčastnila okresních kol olympiád a soutěží v matematice, českém jazyce, fyzice s výbornými výsledky.

Byli jsme téměř vždy vyhodnoceni jako tzv. “úspěšní řešitelé”. Nejúspěšnější z nás

byl Václav Mareš, ten se probojoval v konverzaci v němčině v Českém Krumlově na třetí místo. Markéta Rajková byla na okresní recitační soutěži vybrána, aby reprezentovala náš okres (ve své věkové kategorii) na krajském koleve Strakonicích. Často ji můžeme slyšet recitovat i na různých akcích ve Velešíně.

Náš ročník reprezentují ve sportu naši dva spolužáci – cyklisté. Právě v těchto dnech se zúčastnili významného závodu. O této akci přinášíme krátkou zprávu.

Ve dnech 6. – 8. května 2005 se konal cyklistický závod s mezinárodní účastí

(Rakousko, Slovensko, Slovinsko). Zúčastnili se jej i naši spolužáci Martin Staněk a Jan Petrou. Boj byl velmi náročný, nejen kvůli vysoké účasti – 120 kadetů (89. a 90. ročník), ale i kvůli fyzické náročnosti – 3.etapy. Nicméně Martin skončil na krásném 24. místě a Honza na 90. místě.

Oba chlapci jezdí závodně již od 10 let. Za svůj největší úspěch považuje Martin 3. místo na Mistrovství ČR v “časovce”. Chtěl by i nadále jezdit a jeho snem je dostat se do reprezentace. Honza si zatím není jist, zda se bude dál věnovat cyklistice. Uvidíme. Přejeme jim štěstí a mnoho dalších úspěchů.

Do konce školního roku nás čeká ještě několik soutěží a olympiád. Doufáme, že budeme také tak úspěšní jako dosud.

Žáci 9. A a 9. B

V letošním školním roce z naší školy odejde 40 žáků devátých tříd a 2 žáci z osmé třídy. 18. dubna proběhlo první kolo přijímacích zkoušek na gymnázia a do maturitních oborů středních škol. Z českého jazyka a matematiky dělalo přijímací zkoušku 27 žáků na zvolené studijní obory.

S velkým napětím jsme očekávali jakých výsledků naši žáci dosáhnou, neboť každý směl mít jen jednu přihlášku na jednu školu. Velké obavy ze strany rodičů, žáků a pedagogů se v naší škole nenaplnily.

Z 27 žáků jich bylo v prvním kole přijato 26 na studijní obory, jedna žákyně byla úspěšná v druhém kole. Z devátých tříd pak bylo v prvním kole přijímacího řízení na tříleté učební obory přijato všech 13 žáků. Méně se již dařilo 2 žákům, kteří vycházejí z osmého ročníku – nebyli přijati v prvním kole do zvolených učebních oborů.

Chtěl bych velmi poděkovat vyučujícím Mgr. B. Bednářové, Mgr. H. Trajerové, Mgr. E. Bickové, které připravovaly naše žáky z českého jazyka a matematiky. Hlavně díky jim byli naši žáci více než úspěšní, prošli první zkouškou života bez klopýtnutí a dokázali, že žáci ZŠ Velešín se ve světě neztratí.

Za všechny pedagogy přeji všem žákům mnoho úspěchů v dalším studiu.

Mgr. Petr Ondřich - výchovný poradce

V neděli, den před přijímacími zkouškami, mne nervozita a nejistota úplně pohltily. Ať dělám, co dělám stále mě zžíraly nepříjemné pocity a nesnesitelné otázky typu:,,Co když to nezvládnu?” Večer ležím v posteli a nemůžu za boha usnout. Převracím se ze strany na stranu a stále myslím na pondělní ráno. Po chvíli mě únava a strach zmáhá a já klidně a pravidelně oddychuji do klidné, ničím nerušené noci.

Nevím, jak a proč, ale vzbudila jsem se ještě před zazvoněním budíku.Vyskočila jsem z postele. V tu chvíli mi připadalo, že je úplně normální den, že jdu na úplně normální místo, do kina nebo do divadla.

Vůbec jsem se už nebála, nervozita a tlak ustoupily. Bylo to zvláštní, sama jsem se divila.Vždyť se jedná o můj budoucí život a mně to v tu chvíli bylo úplně jedno.

V autobuse do Českého Krumlova se nic zvláštního nedělo, cesta probíhala hladce. Po příchodu do školy jsem potkávala nervózní rodiče a ještě nervóznější SOUPEŘE, kteří zmateně pobíhali po pavilonu z 1. patra do přízemí a obráceně. Vyvolávali ve mně pocit nejistoty, ale včas jsem se uklidnila. Seděla jsem v lavici a pozorovala své budoucí spolužačky. Po rozdání pravopisného cvičení to nastalo. Nebyla jsem si ve všem jistá. Ale ono to nějak dopadne! Po skončení rozboru mi bylo lépe, začala jsem si více věřit. Na chodbě jsem viděla zoufalé obličeje některých dívek. Test jim pravděpodobně moc nevyšel. Po přestávce jsme nastupovaly na pohovor. Vešla jsem do dveří, zpozorovala dvě ženy. Usadila jsem se na židli před nimi, strach v té chvíli zmizel. Kladly mi otázky a já povídala, povídala a povídala. “Děkujeme, můžete jít,”ozvalo se.

Budovu opouštím s dobrým pocitem.Vždyť se mi to přece povedlo. Konečně doma! Nevím, jak si sednout nebo kam jít! Každou hodinu zapínám počítač a hledám na internetu, ale pořád nic.Strach, nejistota, to je to správné slovo.

Druhý den ve škole se dovídám, koho už přijali. Je nás víc, kteří stále netrpělivě čekají. Nedočkaví a netrpěliví jsou i naši učitelé.

Rozhodnu se, že zavolám.V tu chvíli, kdy čekám, co paní na druhém konci vyletí z úst, by se ve mně krve nedořezal. PŘIJATA! Nejúžasnější slovo!

Když přemýšlím, kdo mi nejvíce pomohl, byla by to určitě moje maminka. Byla skvělá, hodná, laskavá, takovou podporu jsem snad ani nečekala.

Markéta Rajková 9. A

Den před přijímacími zkouškami chodím po bytě jako tělo bez duše (nebo duše bez těla?). Snažím se přesvědčit, že všechno bude v pořádku. Ráno jsem se podívala na literaturu, což mě jakžtakž utvrdilo v mých znalostech.

Už jsem v posteli. Dívám se do stropu a naléhám na svou mysl, obtěžkanou vtíravými myšlenkami, aby vypnula a pěkně si odpočinula. Dlouhou chvíli se mi to nedaří, ale nakonec jsem přece jen usnula.

V pondělí ráno jsem se vzbudila o něco dříve, než mě měla přijít vzbudit maminka. Počkala jsem tedy na ten vlídný hlas.

Všechno mi připadalo jakoby zastřené. Ale i přesto jsem se dokázala soustředit na práci, kterou vykonávám každé ráno. Povedlo se.Tatínek mi popřál mnoho zdaru a vyrazily jsme s maminkou na autobus.

Cesta do Českých Budějovic byla neúnosná. Přiběhly jsme k autobusu, který jsme jen taktak stihly. Nastoupily jsme a obklopil nás nechutně vydýchaný a teplý vzduch. Počalo mi být zle. Nemohla jsem se ani pořádně nadechnout, jak málo kyslíku tam bylo. Pak nás ještě čekala dlouhá cesta ulicemi Budějovic.

Přispěchala jsem do třídy, do níž jsem byla přiřazena. Ty vyděšené tváře mi na klidu moc nepřidaly. Paní profesorka byla velmi příjemná. Na to, jaký jsem “nervák”, jsem se cítila opravdu klidně. Jakmile nám rozdala papíry a předčítala diktát, začalo mi být lépe, neboť se mi zdál velmi jednoduchý a přinášel mi tudíž nějakou tu jistotu. Když jsem byla hotova a odevzdávala práci, byla jsem vcelku spokojena. Vyplnila jsem vše, co jsem věděla a toho rozhodně nebylo málo.

Matematika byla o něco horší. Příklady mě zpočátku velmi zaskočily. Mé křehké sebevědomí začalo kolísat. “Jak mám tak obtížné příklady stihnout vypočítat jen za hodinu?” Urovnala jsem si proto myšlenky a vzala to pěkně systematicky (tak, jak nám to učitelé radili po celý rok). Nakonec mi zbylo ještě dost času na zkontrolování, až jsem uvízla u jednoho příkladu. Byla to jako sázka do loterie. Ano, nebo ne. Vím, že mám nesmírnou smůlu při sázení, takže mi to samozřejmě nevyšlo.

Když jsem odcházela ze školy, byla jsem nadšená, jako je člověk po dobře vykonané práci.

Doma se mi vše rozleželo. “Tady mám chybu a tady možná taky…”, vířilo mi hlavou. Čekání na výsledky mě udržovalo v prazvláštních pocitech. Někdo mi pověděl, že již ten den večer budou výsledky na internetu. Bylo už půl osmé a pořád nic. Rozhodla jsem se napsat kamarádce, jestli bych se nemohla na výsledky podívat k ní. Hlavou mi prolétlo: ,,Chci to vědět?” ,,Ano”, zněla odpověď. Běžela jsem. Dopředu mě hnala šílená zvědavost.

Vyhledala jsem patřičnou stránku. Kde je moje číslo? Hledala jsem očima mezi kvanty čísel, které se táhly shora dolů. A pak jsem ho našla…

Takový výsledek jsem absolutně nečekala. Mé číslo jsem našla na třetím místě. Polila mě vlna emocí a do očí se mi hrnuly slzy. Plakala jsem radostí. Místo toho, aby se moře pocitů zklidnilo, rozbouřilo se ještě více. Vrátila jsem se zprávou za rodiči, kteří mé štěstí sdíleli se mnou.

Kristína Poslušná 9. A

Od 1. 9. 2005 bude na Základní škole Velešín zahájena činnost školské rady. Rada města vydala volební řád školské rady při Základní škole Velešín a stanovila celkový počet členů – devět. Tři za zřizovatele - jmenovala rada města (Ing. Marie Hanzalíková, pan Vladimír Mikeš a pan Jan Urbánek), třetinu členů volí zákonní zástupci nezletilých žáků, třetinu členů volí pedagogičtí pracovníci.

Volby proběhnou v pondělí 6. června 2005 od 16:00 do 19:00 hodin ve volební místnosti v základní škole. Volit mohou oba zákonní zástupci žáka, volební lístky obdrží žáci ve škole a budou k dispozici i ve volební místnosti. Ve stejný den proběhnou i volby pedagogických zástupců.

Z kandidátky je třeba vybrat a označit pouze 3 kandidáty, jinak bude volební lístek neplatný.

Zveme všechny oprávněné voliče k účasti ve volbách

rada města

Dne 14.5. 2005 se konala soutěž hasičských družstev v okrsku Velešín – požární útok.

Dosažené časy a pořadí:

1) Věžovatá Pláň 42,00 sekund, 2) Skřidla 43,00 sekund, 3) Velešín A – mladší mužstvo 54,30 sekund

Mimo konkurenci v soutěži:

1) Ženy Věžovatá Pláň 52,00 sekund, 2) Žáci Velešín 23.80 sekund

3) Starší muži B – kondiční zkouška 32,52 sekund

Do okresního kola soutěže by měli jet hasiči Skřidla.

J. Pašek, starosta SDH Velešín

30.dubna spojili své síly dobrovolní hasiči a ochranáři z Velešína, při úklidu rybníka Adamčáku. Hasičská mládež se pod vedením dvou zkušených veteránů pustila do odčerpávání vody z rybníka. Potřebovali jsme totiž snížit co nejvíce hladinu kvůli vytahání nežádoucí řasy ,,kanadského moru”. Pomocí plovoucí pumpy, kterou mají naši hasiči pro případ povodní nebo zaplavených sklepů a stařičké, i když plně funkční pumpy se sacím košem, se nám po delší době podařilo odsát dostatečné množství vody. Po poklesu hladiny se dalo v rybníku chodit ve vysokých rybářských botách. Pomocí hrábí a dalšího ručního nářadí, jsme vytahali na břehy větší část řas a dalších pokladů (kolo, klíče, kanystry, lahve, tvárnice a pod.). Největším překvapením bylo ale objevení několika exemplářů živých škeblí.Malí hasiči si při této akci zahráli i na záchranáře. Po celou dobu zásahu se vzorně starali o vylovenou faunu (vodní havěť), kterou jsme dávali do velkých sklenic a po dokončení prací vrátili do rybníka. Tato společná akce měla vlastně trojí význam.Hasiči prověřili funkčnost techniky, ochranáři prozkoumali stav rybníka a rybník vylepšil svůj vzhled.

Veškerý vylovený odpad jsme roztřídili a připravili k odvozu, který zajistila pracovní skupina pod velením p.Šmída.

Všem nadšencům děkuji a doufám, že si ti, co do rybníka odkládají vše co je napadne, pro příště zajdou ke kontejneru.

za ZO ČSOP Velešín Jirka Růžička

Děkujeme Městskému úřadu Velešín a zastupitelstvu za poskytnutý sponzorský příspěvek na sezonu 2005.

Za LT trial Velešín - Karel Layer

Ve středu 8.6.2005 se uskuteční 10.ročník cyklistického etapového závodu ke Dni dětí. První etapa je časovka jednotlivců na 6 km (u nejmladší kategorie 3 km ) na trase křižovatka u stavebnin – směr Bor a Zubčická Lhotka ( u hangáru ) a zpět. Druhá etapa se pojede jako závod horských kol pod Jihostrojem Na start druhé etapy nastupují závodníci podle časů z časovky – tj. Gundersenova metoda.

Bude se soutěžit v těchto věkových kategoriích: roč. 97 – 98; 95 – 96; 93 – 94; 91 – 92; 89 – 90, zvlášť chlapci a dívky a letos budou navíc hodnoceni zvlášť i cyklisté organizovaní v oddílech a neorganizovaní. Ceny pro všechny kategorie budou shodné. Protože se jedná o desátý ročník závodu, připravili pořadatelé pro závodníky malý bonus: po skončení závodu bude vylosována hlavní cena – horské kolo. Tuto cenu může vyhrát každý, kdo dokončí závod (vítěz i ten poslední ). Kromě této hlavní ceny se bude losovat mnoho dalších cen v tombole.

Závod pořádá oddíl Cyklo Velešín a pojede se pod záštitou města Velešína

Zveme příznivce cyklistiky na jubilejní 10.ročník tohoto závodu.

V sobotu a neděli 21.5. a 22.5.2005 se ve Velešíně konalo sdružené mistrovství Jihočeského,

Plzeňského a Karlovarského kraje v cyklistice – v časovce jednotlivců a silničním závodě. Pro závodníky bez licence to byl zároveň další závod do seriálu JAL. Na startu bylo po oba dny 130 závodníků všech věkových kategorií.

V sobotu proběhla na silnici mezi Kaplickým nádražím a Českým Krumlovem časovka. V hlavním závodě mužů a žen zvítězili favorité Zbyněk Jordán a Tereza Huříková, v juniorech v souboji oddílů Budvar Tábor a ZČE Plzeň byl nejlepší Lukáš Klouček, v kadetech Matěj Nepustil. Starší žáky vyhrál Lukáš Smola.

Nedělní silniční závod proběhl na trase Velešín – Římov – Ločenice – Besednice – Výheň – Velešín. V hlavním závodě mužů, který se jel zároveň jako 10. ročník závodu “O cenu města Velešína”, vyhrál budějovický Martin Hebík (nyní Sparta Praha) před Zbyňkem Jordánem a Tomášem Hrubým. V juniorech nejlépe spurtoval také budějovický Martin Němeček (nyní Apache Kolín) a v kadetech do třetice Martin, tentokrát Staněk, z domácího týmu Cyklo Velešín. Ve starších žácích s velkým náskokem dojel domácí Lukáš Smola.

Naši cyklisté stáli celkem 11x na stupních vítězů (5 – 2 – 4) a v  mistrovství Jihočeského kraje získali 8 medailí (4 – 1 – 3)

Závod se konal za spolupráce s městským úřadem Velešín a po dopravní stránce byl zabezpečen policií ČR z Kaplice, Českého Krumlova a Českých Budějovic a pořadateli převážně z řad rodičů naších cyklistů. Průjezd Velešínem zajistila Městská policie.

Výsledky: Ml.žáci: časovka – 1. Jiří Čechman (Ostrov), 3.Jiří Petrou (1. v kraji), 11.Vojtěch.Šípek,

silnice – Tomáš Kadlec (Plzeň), 7.J.Petrou (3. v kraji)

St.žáci: časovka - 1.Lukáš Smola, 5.Jiří Mach (3.),10.Michal Kysela (6.), 13.Antonín Šípek (8.)

silnice - 1.L.Smola, 7.J.Mach (5.), 11.M.Kysela (6.), 13.A.Šípek (8.)

Kadeti: časovka – 1.Matěj Nepustil (Prachatice), 2. Adam Pečl, 3.Martin Staněk, 14.Jan Petrou (9.)

silnice - 1.M Staněk, 7. A.Pečl (5.), 13.J.Petrou (8.)

Junioři: časovka – 1.Lukáš Klouček /Budvar Tábor), 13. Pavel Zástava

silnice – 1.Martin Němeček Apache Kolín), 15. P. Zástava

Muži: časovka - 1. Zbyněk Jordán (Racing sport), 7.Jan Frnka (Diablo), 8. Jan Šimek (Budvar Tábor), 24.Miloš Mach

silnice - 1.Martin Hebík (Sparta Praha), 11. J.Frnka, 13. J.Šimek

Muži nad 30 let: časovka – Josef Vlášek (Jiřička),

silnice - 1. Michal Zrnečko (Diablo)

Nad 40 let : časovka - 1.Radek Krummer (K.Vary), 2.Jiří Musil, 3.Karel Schwarz, 4.Jan Petrou st.,8.Milan Mahr, 13.Jan Eliáš

silnice - 1.K.Schwarz, 5.J.Musil, 10.M.Mahr, 11.J.Petrou, 17.J.Eliáš

Nad 50 let časovka – 1.Zdeněk Šlehofer (Příbram), 8.Jiří Růžička silnice – 1.Miloslav Šach (Cyklo Švec), 9. J. Růžička

Nad 60 let : časovka - 1. Václav Klíma

silnice - 1.Miroslav Vodák (CB TOP), 3.V.Klíma

Ženy: časovka - 1 Tereza Huříková (ČS MTB Vimperk), 5.Šárka Musilová

silnice - 1.Lucie Rechtoriková (Jistebnice)

Kadetky: oba závody - Michaela Müllerová (Prachatice)

Karel Růžička

V neděli 17. 4. 2005 se nejmenší fotbalisté PC VELESÍN, nar. 1995 a mladší, zúčastnili kvalifikačního Turnaje E.ON ČR Junior Cup v Českém Krumlově.

Na celodenní turnaj přijala pozvaní od OPS Český Krumlov i družstva z Kaplice, Loučovic, Horní Plané, Brlohu-Nové Vsi, Větrní a dva výběry Českého Krumlova.

Turnaj byl před zahájením rozlosován do dvou skupin, ve kterých se bojovalo o 2 postupová místa do semifinálových vyřazovacích utkání:

A) Český Krumlov-“A", Větrní, Český Krumlov -“B", Nová Ves-Brloh

B) Kaplice, Velešín, Horní Planá, Loučovice

Ve skupině naše mužstvo nejprve sehrálo velice vyrovnané utkání s rivalem z Kaplice, které bohužel skončilo smolnou prohrou 2:3. (branky: Švec, Grznárik)

Druhý zápas proti Horní Plané vyzněl jasně pro soupeře - 0:5.

Třetí, a poslední zápas ve skupině proti Louč cvičím, byl rozhodující především pro další účinkování v turnaji - a naši mladíci ho zvládli skvěle, když zvítězili 3:1. (branky: Švec 2x, Kejšar)

V tu chvíli sice S.mís+o ve skupině a tudíž boj o konečné 5. - ó.místo, ale vzhledem k tomu, že mužstvo z Horní Plané nastoupilo do turnaje bez nároku na postup ze skupiny (několik hráčů nar.r.1994), čekali jsme na semifinálového soupeře z druhé skupiny.Ta se vyvíjela dle předpokladu - postoupily oba výběry Českého Krumlova a na nás ten relativně

silnější - Český Krumlov “A".

Ve druhém semifinále se utkaly týmy Kaplice a Českého Krumlova “B".

Naše utkání sice pro nás začalo velice slibně, jelikož jsme se ujali vedení 1:0, ale skončilo konečným debaklem 1:7. (branka: Grznárik). A protože druhé semifinále skončilo smolněji pro kapličké fotbalisty, bylo jasné, že se o konečné 3.místo v turnaji utkáme znovu právě s nimi a ve finále si to rozdají mezi sebou benjamínci z Krumlova.

Vyhráli jsme 2:1 (branky: Švec 2x) a oplatili soupeři porážku ze skupiny, pro nás o to cennější, že znamenala celkové 3.mís+o v turnaji.

Po zápase kluci zářili štěstím, protože věděli, že získali od sponzora turnaje nejen fotbalové míče pro sebe, ale i sadu dresů, ve kterých budou hrát, a které jim budou závidět mnozí soupeři.

Celkovým vítězem turnaje se stal Český Krumlov “A", který ve finále porazil svoji “rezervu" a postoupil do celokrajského finálového klání.

Sestava PC VELESÍN: Pečenko Pavel, Kejšar Marek, Persán František, Komárek Václav, Vodík Jan, Poláček Milan, Švec Jaroslav, Grznárik Jakub, Novotný Jan, Mesároš David, Hubáček Michal, Mihalik Martin, Račák Petr

Nejlepšími hráči byli v našem mužstvu: Švec Jaroslav, (Gznárik Jakub, Komárek Václav (pochvalu ale zaslouží všichni)

Konečná tabulka turnaje:

l. Český Krumlov “A- (postup do celokrajského finále), 2. Český Krumlov “B”3,. FC Velešín, 4. Kaplice, 5. Loučovice, 6. Větrní, 7. Brloh-Nová Ves, 8. Horní Planá

V dnes již skončené hokejové sezóně se naše mužstvo opět zúčastnilo Sdruženého okresního přeboru okresů Český Krumlov, České Budějovice a Prachatic.

Přebor byl rozdělen na dvě skupiny. Odehráli jsme 12 mistrovských utkání ve skupině B. Mužstvo HC Velešín skončilo na čtvrtém místě.

Tabulka soutěže ŠOP 04/05 (skupina A)

l. HC Sj ČK B 10 9 1 0 55 : 24 19

2. Sharks ČK 10 6 0 4 62 : 35 12

3. Sp.Kaplice 10 4 0 6 49 : 66 8

4. Petřikov 10 3 2 5 46 : 65 8

5. Aspera 10 3 1 6 52 : 64 7

6. SKH Hluboká 10 3 0 7 51 : 61 6

7. Indians druž . vyl.

Tabulka soutěže SOS 04/05 - konečná tabulka (skupina B)

1. Slavie Jeremys 12 7 3 2 94 : 62 17

2. TJ Hluboká B 12 8 0 4 106 : 41 16

3. Netolice 12 7 2 3 69 : 57 16

4. Velešin 12 6 1 5 69 : 55 13

5. HC Sj.ČK junior 12 5 2 5 79 : 69 12

6. HoDo ČB 12 4 2 6 69 : 73 10

7. B-Praktik Přís 12 0 0 12 25 : 154 0

Z důvodu údajné velké vytíženosti zimního stadionu v Českém Krumlově se většina našich zápasů odehrála na zimním stadionu v Hluboké nad Vltavou. Tímto se naše sezóna opět o něco prodražila a bohužel jsme přišli i o naše diváky.

Nedostatek ledů na tréninky se nám podařilo částečně vyřešit díky spolupráci s p. Kejšarem, který měl zajištěné ledy na zimním stadionu v Českých Budějovicích.

Do bojů o mistrovské body zasáhlo postupně 20 hráčů včetně jedné ženy Martiny Vondrkové. Další Taraba V., Peroutka P., Bednář J., Bartizal J. st., Goldfinger Z., Schwarz M., Mikeš F., Vondrka J., Chrt F., Bartizal J. ml., Crkva R., Peterka J., Sumerauer J., Novák P., Havel D., Vondrková M., Adamčík R., Kejšar J., Dvořák D., Keřka J.).

Nejlepším hráčem byl vyhlášen David Havel s 34 body v kanadském bodování.

Nakonec děkujeme touto cestou městu Velešín za finanční podporu a všem, kteří přispěli ke zdárnému průběhu hokejové sezóny HC Velešín.

za HC Velešín: Jan Bednář

13.00 hod Pořádá MTV Motorsport Velešín ve spolupráci s 1. Motorsport klubem České Budějovice. Možnost sjet si v motokárách.

15.00 hod Začátek v 15 hodin na křižovatce za Stavebním prodejem Juda. Hlavní cenou bude horské kolo. Šanci vyhrát má každé dítě do 15 let, které závod dokončí, protože kolo nevyhrává vítěz, ale vylosovaný účastník.

18.00 hod V hudebním salonku ZUŠ ve Velešíně

17.6. (pátek ) ISŠ a učiliště Velešín ( sál kina Velešín )

13.00 hod Předávání maturitních vysvědčení

18.00 hod V hudebním salonku ZUŠ ve Velešíně

23.6. (čtvrtek ) FOLKCLUB – v sále kina ve Velešíně

19.00 hod STRÁNÍCI z Litvínova hraje klasickou folkovou muziku,

převážně ve stylu toho nejlepšího ze 60. let. Jádro skupiny tvoří Lubomír a Veronika Stráníkovi. Poslechnout si STRÁNÍKY znamená velice příjemný hudební zážitek

Vstupné: 50,- Kč

19.00 hod v sále kina ve Velešíně divadlo J. Cimrmana

30.6. ( čtvrtek ) ZŠ Velešín – předávání závěrečných vysvědčení

9.00 hod v sále kina ve Velešíně

3. července 2005 cena včetně dopravy autobusem 450,- Kč

( vyprodáno !) Prosím všechny, kteří mají ještě vstupenky pouze zamluvené, aby si je přišli zakoupit do kanceláře v kině )

H. Růžičková ( 380 33 10 03 )

Upozorňuji letošní absolventy tanečních kurzů, že si do 10. června mohou stále ještě objednat fotografie z Věnečku. Fotografie jsou k nahlédnutí v kanceláři KIC v budově kina.

H. Růžičková