Rekonstrukce MŠ |
4 492 094,-
|
Rekonstrukce teplovodů |
3 198 575,- |
Modernizace kotelny |
423 522,- |
Výměna autobusových zastávek |
192 841,- |
(Chodeč, Holkov, Vel.Nádraží) |
|
Rekonstrukce silnice Nádraží |
2 353 711,- |
Dolní ul. |
1 028 184,- |
Rekonstrukce chodníků - Strahovská |
876 305,- |
- Nádraží |
330 995,- |
- U Lesa |
42 420,- |
Rekonstrukce veřejného osvětlení -
Strahovská |
202 281,- |
- Dolní ul. |
71 320,- |
Oprava střechy radnice |
510 000,- ( 300tis. dotace od kraje) |
Vybavení hasičského sboru požární
technikou |
240 000,- (grant + příspěvek od
kraje) |
Nástavby panelové domy |
letos
proinvestováno 6 400 000,- |
Výměna oken u panel.domů |
2 985 660,- |
l)
komunikace vč. chodníků - V Úvoze, Zahradní, U Přeložky |
4,5 mil. Kč (2,5 mil.Kč platba v r. 2006) |
2) komunikace
K Malši , Na Vrších |
300 tis.Kč |
3) výkup pozemků – na byt. výstavbu nad Cihelnou |
500 tis. Kč |
-
na koupaliště |
1,5 mil. Kč (1,5 mil.Kč r.2006) |
4) projekty – koupaliště, byt. výstavba , dům
seniorů, rybníky, přestavba škol.pavilonu na knihovnu, obnova infrastruktury
zeleně Velešín |
1 100 tis. Kč |
5) oprava radnice a kostela sv. Jakuba |
700 tis. Kč |
6) rekonstrukce další části teplovodu |
3 800 tis. Kč |
7) přestavba škol. Pavilonu na knihovnu |
300 tis. Kč |
8) zřízení kotců u kynologů (útulek pro zatoulané
psy) |
50 tis. Kč |
9) čekárna Chodeč, autobus.nádraží |
120 tis. Kč |
10) územní plán |
500 tis. Kč (využ.dotace) |
11) počítač. technika radnice |
150 tis. Kč |
12) příspěvky příspěvkovým organizacím |
7 600 tis. Kč |
13) ostatní dle výběru správce vodov.sítě |
|
ZIMNÍ RADOVÁNKY DĚTÍ
Ze všech zimních radostí a divů nejvíce nás lákala
zamrzlá hladina vody u jezu. Bývala průhledná jako sklo, mrazy byly silné, led
také a klouzal pod nohama. k tomu božské ticho, nikde živáčka.
Kdesi jsme našli starou rezavou brusli. Byla jen
jedna, měla páku na připevnění k botě. To bylo radosti ! O tu brusli jsme se
prali. Jezdili jsme na jedné noze a druhou jsme se odráželi jako na koloběžce -
až do omrzení. Nejlépe to jezdilo na louce mezi mlýnskou stokou a řekou na
“varhanách”. Strýček zavlažoval v létě louku pod úrovní stoky kanálky. V zimě
voda na louce zmrzla, po ledu tekla další voda, a ta taky zmrzla. Vytvořily se
vlnky, kterým jsme říkali varhany. Byly trochu s kopce a dobře se tu jezdilo s
bruslí i bez brusle.
V těch zavlažovacích stružkách jsme si v létě hráli
tak, že jsme je přehradili, vytvořili rybníčky v celé řadě i se stavědly, pak
jsme si ze dřeva vyřezali mlýnské kolos lopatkami a trn na hřídeli, který
zvedal a spouštěl kladívko, a to klepalo do prkénka.
V zimě jsme mívali i jiné zábavy, jako koulování, a
nejčastěji klouzačku na kopci k Velešínu. Na pile jsme si vybrali z metrových
odpadů vhodné krajinky, přední konec jsme zašpičatěli sekyrkou a nožem,
doprostřed jsme na boku zatloukli dva hřebíky na přivázání provázku. Do
provázků se zasunuly boty, do rukou dva klacky a už to jelo. Jelo se ke
včelníku jako na lyžích, jen to fičelo. O pády a závady na prkýnkách nebyla
nouze. Bylo to ale na sněhu a naše nadšení a naše vytrvalost nebraly konce -
byly silnější.
Na cestě do školy zaváté sněhem byla radost tím
větší, čím větší byly závěje a čím silnější byl mráz.
ŠACHY
V únoru 1923 jsme si přinesli z velešínské radnice
do mlýna také šachy, které jsme s bratrem hráli od mých čtyř let. Asi v
roce 1927, to už se tatínek potřetí oženil a Křížkova rodina byla zas
pohromadě a bydlela v horním stavení v kamrdlíku u stoky. První syn mlynáře, našeho strýčka Fanouš se
rozstonal na černý kašel. Bylo to velmi vážné, viděl jsem na vlastní oči
trápení toho dítěte v náručí otce, když kašel bránil dechu a oči dítěte se
obracely v sloup. Bylo skoro zázrakem, že se z toho dítě dostalo. Strýček mě
přemluvil, abych své šachy půjčil Fanouškovi, tolik o ně stál
a v nemoci se zabavil. Tak jsem se jich vzdal.
K MAČÍMU
Pravý břeh Malše po opuštění doliny Kozákova mlýna
byl samá strmá skála téměř kolmo do řečiště v hloubce. Tudy vedla, vysoko
nahoře, pěšina k Mačímu. Byla to hájovna a kdysi mlýn na řece. Říkalo se tam
“Stupárna”. Strýček potřeboval vypůjčit si od Mačího mezistěny do úlů a poslal
mě pro ně. Cestou jsem vyplašil veverku, ta vylezla na menší stromek. A protože
nebyl poblíž žádný stromek, kam by mohla přeskočit, nemohla utéci. Chtěl jsem
ji dostat a zatřásl stromkem. Veverka mi spadla do náruče,ale tak mě podrápala,
že jsem ji hned zas pustil
Pokračoval jsem dál, ale nějak jsem ztratil pěšinu a
zároveň jsem zapomněl to slovo “mezistěny”, a tak jsem se vrátil. Řekl jsem
strýčkovi s brekotem, že jsem zabloudil. Radost z toho neměl, ale nedal mi to
znát a prostě to vzal na vědomí.
...pokračování příště...
Léta utíkají a na valné hromadě 1930 je zvolen
předseda František Koidl.
28. října
byl znovu opakován “Václav Hrobčický z Hrobčic” a bylo vzpomínáno současně
10. výročí založení spolku.
Režisérské práce se ujímá poštmistr Antonín Řeřicha.
Výběr her však nebyl vždy nejlepší. Podporou české menšiny v pohraničí
byly zájezdy na matiční slavnosti do Českého Krumlova a Kaplice.
Rok 1931 je mezníkem, kdy se vytváří silný mužský
pěvecký sbor Šumavan s dirigentem Stehlíkem a po jeho odchodu Janem
Crkvou. Jméno Šumavan splývá s mužským sborem, stává se konkrétním pojmem
a mnohdy zcela vyplňuje slábnoucí činnost. Sbor koná pravidelné zkoušky,
repertoár se rozšiřuje z lehkých národních písniček na složité sbory
Smetanovy, Förstrovy, Janáčkovy. Vystupuje již pravidelně na všech oslavách
v místě, zajíždí pravidelně do okolí, o činnosti je referováno v tisku
a tradicí se stávají samostatné pěvecko-hudební koncerty, vždy o vánočních
svátcích s pevným programem.
Mohutně působí vystoupení sboru při oslavách svátku
práce 1. května 1931, kdy zaznívají písně “Čest práci každé” a “Buď práci
čest”.
Slavnostně zaznívá Smetanovo Věno při vzpomínkové slavnosti J.V.Kamarýta.
Pěvecký sbor Šumavan získává jméno a jeho vystoupení
jsou v místě svátkem. Všechny oslavy jsou jeho vystoupením důstojně
naplněny. Pěvecký soubor je dobře doplňován smyčcovým orchestrem, který úspěšně
vedl Oskar Servus. Kulturní život v místě dosáhl dobré úrovně.
Ve velké
oblibě v místě byly zpěvohry, jejichž úspěšné provedení bylo závislé na
orchestru i na zpěvácích. Jedním velmi populárním byl Alois Ryneš jehož
vystoupení bylo příznivě přijímáno jako například ve známé zpěvohře: “Krajánku
vrať se”, která byla pro velký úspěch uváděna dvakrát v lednu 1932.
Slavnostní
sbory zaznívají v rámci oslav 50. výročí trvání Hasičské župy Jihočeské,
odhalování plastiky T.G.Masaryka na radnici a oslavách 100. výročí narození
J.V.Kamarýta.
Úspěšnou tradicí byly zájezdy mužského sboru do
okolních obcí. Jedním takovým dobrým podnikem bylo letní vystoupení mužského
sboru a orchestru v Římově. Bylo to 6. srpna 1933, kdy zde trávilo
dovolenou mnoho letních hostů z Prahy a jiných měst, lidí vzdělaných a
v hudbě zběhlých. Kritika v tisku byla velmi příznivá … píše se
v ní: “Toto pěvecké těleso je složeno z 32 mužů, jimž láska
k ušlechtilému sborovému zpěvu jest hlavním vedoucím činitelem. Dělník,
řemeslník, rolník, menší úředník spojili se tu ke společnému cíli. Duševním
vůdcem je pan Jan Crkva, je přímočarý ve svém gestu a nabit muzikálním smyslem
pro rytmickou svéráznost každého sboru, jeho pojetí skladeb má pevnou základnu
a je dobře promyšleno a procítěno …. Jeho snahou je naučit své obecenstvo ctít
a milovat ušlechtilý sborový zpěv a jeho prostřednictvím krásnou
československou národní píseň….
V té době vlastnil sbor již 240 lidových písní
a sborů, 78 umělých sborů a 11 smutečních sborů. Bylo tedy z čeho vybírat.
Sbor dosáhl kulminačního bodu.
Velmi oblíbenou hrou místních občanů bylo drama
“Maryša”, která byla znovu uváděna v prosinci 1934. V roli Vávra již
tradičně úspěšně vystupuje František Pártl.
V roce
1935 ustala činnost pěveckého sboru, protože Jan Crkva odešel přechodně do
Prahy. Úspěchem režie bylo uvedení hry “Jízdní hlídka”, která byla dvakrát
opakována. Při hře docházelo však k některým komickým příhodám, jako:
selhávaly výstupy se střelbou špatnou jakostí bouchacích kuliček a ukvapeností režie.
Také dochází k tomu, že raněný legionář je přinášen na scénu
s ovázanou nohou v galoších apod. Přesto však výkony herců byly
odměňovány bouřlivým potleskem.
Uvážíme-li skromné /a to je slabé slovo … poměry na
jevišti u Pekočů / musíme se obdivovat nadšení a zápalu herců, s jakým
byly uváděny náročné hry s mnohdy tak velkým počtem herců. Jak jsem již
vpředu uvedl, velmi úspěšně posilovaly Šumavan zájezdy s vystoupeními pro
českou menšinu v našem pohraničí. Takovou úspěšnou akcí byl zájezd 27. 10.
1937 do bývalého Německého Benešova, společně s Baráčníky. Pěvecký sbor i
orchestr zde vystoupil se samostatným programem při oslavě 18. výročí naší
samostatnosti. Oslava byla zvláště významná, protože v tomto místě dochází
současně k výstavbě nové školy. Bylo to již v době ohrožení republiky
fašistickým nebezpečím v době protičeské aktivizace místních Němců.
Aktivní
činností získává spolek dosti finančních prostředků. V pokladně však nikdy
příliš nezbylo. Peníze jsou věnovány na ošacovací a stravovací akce školy, červený
kříž, okrašlovací spolek hasiče, nezaměstnané apod.
...pokračování příště...
Po mnoha debatních večerech
a nostalgickým vzpomínáním nad fotografiemi starého Velešína s malebným údolím
Malše jsme si uvědomili nutnost založení spolku,který by usiloval o znovunabytí
zašlé turistické atraktivity města a nedovolil, aby se Velešín stal opomíjeným
a nezajímavým místem na mapě Jižních Čech. A Velešín opravdu
má co nabídnout.
Nad bažinami soutoku Vltavy
a Malše šumělo rákosí když výše proti proudu obou řek vznikala keltská a
staroslovanská sídliště. Důkazem toho je zbytek Kamenné věže na strahovském
ostrohu. Když významná obchodní cesta, spojující jih a sever tehdejší Evropy
vyžadovala ostrahu, vyrostl na protějším břehu Malše hrad. Když o mnoho let
později narůstal obchodní
styk v rámci
rakouskouherského mocnářství a tehdejší svět kodrcal na formanských
vozech, okolo Velešína uháněla
spřežení první železné dráhy na světě. Pominu-li krásný kus přírody při
březích římovské nádrže za jehož přístupnost se určité vyplatí zabojovat,
myslím, že i toto je dost významný kapitál o kterém se může leckterým podobným
místům jenom zdát. I dnešní svět však uhání za sebemenšími turistickými
zajímavostmi a pokud se nám nepodaří aby turisté a návštěvníci zastavili právě
u nás ve Velešíně, nutně město propadne v konkurenci rozvíjejícího se
turistického průmyslu, pro Jižní Čechy asi jediného obchodního artiklu.
Společnost přátel města Velešína
se chce aktivně podílet na
zachování, obnově a zpřístupnění historicky i jinak zajímavých míst na
velešínsku, aktivně se podílet na vytvoření stálé expozice o historii a kulturním
dědictví města. Rádi byckom, aby tento spolek sdružoval všechny, kdo mají vztah
k místu, městu a mají a chtějí něco říci a pomoci při naplňováni těchto
představ.
Jedním z nejbližších cílů
Společnosti je instalovat začátkem měs. května 2005 výstavku k šedesátému
výročí ukončení II. sv. války vztaženou hlavně k událostem ve Velešíně a okolí.
Prosíme proto
občany,aby dle možnosti poskytli
jakékoli dobové fotografie a zapůjčili,nebo věnovali na výstavu jakékoli dobové
věci/nemusí to být jen válečný materiál/ . Samozřejmně že zájem trvá i co se
týče jiných historických fotografií a předmětů, které by ostatním přiblížily historii
velešínska. Uvádím proto kontaktní telefonní čísla: p.Švarc 380 332 068 nebo 603 870 375
p.Valenta 736 167 039, p.Černý
380 331 359.
Výše uvedená tel.čísla
platí i pro případné zájemce o členství. Popřejme si, aby se novězaložený
spolek stal účinným nástrojem při zkvalitňování občanského života ve Velešíně,
sdružujícího co nejvíc aktivních spoluobčanů.
za Společnost přátel města
Velešína
Jaroslav Švarc
Tak přesně
tuhle otázku jsem si musela položit po nedělní akci Vánoční show v sále
kina ve Velešíně 12. prosince 2004. Ptala jsem se sama sebe, co ještě více
můžeme pro lidi udělat. Došlo totiž k tomu, že sál kina prostě nestačil
zájmu návštěvníků. A dalo se to očekávat. Proto jsme připravili více míst
k sezení. Bohužel ani to nestačilo a mnoho diváků se do sálu nedostalo
vůbec a mnoho jich muselo stát. Osobně mě to velice mrzí, ale alespoň něčemu se
dalo předejít. Teď narážím na to, proč pociťuji určité zklamání. Nepřála bych
vám slyšet, co si museli vyslechnout zaměstnanci kina od určitých návštěvníků.
Zjišťuji, že slušnost opravdu některým lidem nic neříká. Padala velmi silná
slova. A přitom každý měl úplně stejné šance zamluvit si nebo koupit si
vstupenky. To, že lidé nečtou plakáty a kulturní programy se teď mnohým
z nich vymstilo. Všude bylo napsáno, že
vstupenky lze zakoupit na určitém tel. čísle, v kanceláři v kině a v pokladně kina nebo si je
zarezervovat na záznamníku v kině. Pak by se nemohlo stát, že se lidé
dokonce divili, že se platí vstup. Ti, kteří se do kina nedostali se mohou
zlobit pouze sami na sebe. Další problém je v tom, že pokud si vstupenky
zarezervujete, nemůžete přijít těsně před začátkem. Opět je na programech
napsáno, že vstupenky, které si nevyzvednete nejdéle 15 min před začátkem akce,
budou prodány !
A nemůže
nás nikdo napadat, že někdo měl přednost. Ještě ve 13.30 hodin byla půlka sálu
volná. Prostě kdo dřív přijde, má vyhráno.
Víte, je
to paradoxní situace. Vím, že každý chce vidět svoje dítko, pochlubit se
babičkám a dědečkům. Úplně to chápu. Ale
kapacita sálu je prostě jednou daná.
Protože mi
to hodně leželo v hlavě, kudy z této situace ven, dostala jsem nápad.
V dnešní době si musíme považovat toho, když lidi něco zaujme a přijdou.
Proto pokud se mi podaří sestavit tento program i příští rok, zkusíme ho udělat
dvakrát. První etapa by byla s menšími dětmi a druhá s těmi staršími.
Tím by se nám vyměnili i diváci v sále. Program by byl pokaždé trošku
jiný, to už by záleželo na
účinkujících, jestli by byli ochotni vystupovat dvakrát. Myslím si, že to by
bylo řešení.
A co říci
na závěr ? Chtěli jsme divákům poskytnout pěknou a pestrou zábavu. Snad se nám
to podařilo a věřte, že účinkující se snažili, co to šlo. Tak nám držte palce,
aby se nám to povedlo zorganizovat za rok znovu a pro vás diváky za lepších
podmínek.
Hana
Růžičková - ředitelka KIC města
Velešín
V sobotu
18.12.2004 mělo Skautské středisko
Albatros vánoční besídku na základně ve Zlaté Koruně.
Po snídani
se v klubovně vyráběly řetězy ,ozdoby dobalovaly se dárky pro kamarády, zdobil
se stromeček a celá klubovna se připravila na vánoční atmosféru, přitom jsme si
povídaly o vánočních tradicích a
zvycích. Pro děti bylo připraveno hojné pohoštění včetně vánočního
cukroví.
Vánoční besídku zahájila družina Berušek pod
vedením Hanky Koudelkové přezdívkou Bobík a s
velkou pomocí jejího manžela. Připravily si pro nás jedno velké překvapení a to živý Betlém. Věnovali se
tomu od září a řeknu vám, že to bylo krásné představení, které vzalo za
srdíčko. Po vystoupení jsme si vyzkoušeli odlévat olovo a číst si v něm své osudy. Dále jsme si pouštěly
lodičky z ořechových skořápek se zapálenou svíčkou a zároveň jsme všichni
netrpělivě čekali na dárky. Dárky vyráběli děti se svými vedoucími na pravidelných schůzkách. Dárků bylo mnoho a
všichni jsme z nich měli velkou radost. Celkem se nás sešlo na tomto
slavnostním odpoledni 38.
22. 12.
2004 skauti opět přivezli do Velešína Betlémské světlo. Bylo možno si osobně
odpálit betlémské světlo ve skautské klubovně 23. 12. 2004. Skauti světlo
roznášeli i na objednávku až do domu a do kostela sv. Václava.
V roce
2004 bylo ve fotbalovém klubu organizováno 116 registrovaných a
neregistrovaných fotbalistů v následujících družstev : - kadeti
- přípravka žáků - žáci - dorost - muži - bývalí
hráči
-Družstvo
kadetů organizuje mladé budoucí fotbalisty, kteří nesplňují svým nízkým věkem
možnost vlastnit registrační průkaz fotbalového svazu. Chlapci pravidelně
trénují pod dohledem trenérů J. Táchy a M. Opekara a připravují se na přechod
mezi starší fotbalisty.
-Družstvo
přípravky obsadilo s trenérem R. Rozkošným po podzimní části v okresním přeboru
Č. Krumlov 4. místo ze sedmi družstev, nejlepšími střelci přípravky jsou J.
Švec a M. Lefan se třemi góly.
Žáci v
současné době trénují pod vedením trenérů D. Kollára, L. Nováka a St. Kysely.
Po podzimní části jsou žáci v okresním přeboru na druhém místě (pouze o horší skóre)
ze sedmi družstev. Nejlepší střelci jsou s 5 góly L. Sumerauer a J. Kothánek.
-Dorostenci
hrají krajskou soutěž I. A třídu kde získávají nové fotbalové zkušenosti pod
vedením trenérů M. Lenčéše a I. Vlčka. Po podzimní Části obsadilo družstvo
dorostenců 10. místo z 12 družstev. Nejlepším střelcem je T. Semerád se čtyřmi
góly a P. Hynšt s třemi góly.
-Družstvo
mužů se pod vedením trenérské dvojice K. Krejčí a VI. Švamberk po podzimní
části úspěšně pokouší okresní přebor vyhrát a vrátit se do krajské soutěže,
která odpovídá fotbalové tradici ve Velešíně. Po podzimní Části muži obsadili
první příčku s náskokem jednoho bodu na druhý Vyšší Brod. Nejlepší střelci jsou
R. Crkva s 1 1 góly a kapitán mužstva J. Had s 9 góly, který byl klubem navržen
mezi deset nejlepších sportovců Velešína v roce 2004. Na podzim proběhlo 29
tréninkových jednotek, kde nejlepší účast měl M. Opekar s 26 tréninky. V
družstvu mužů nastupují převážně fotbalisté z Velešína.
Mimo svou
sportovní činnost oddíl pokračoval v modernizaci kabin, rekonstrukcí hrací
plochy, dokončení nového zavlažovacího zařízení a stálé údržby rozsáhlého
sportovního areálu, která nám a především našemu správci M. Lenčéšovi zabírá
mnoho času. Poděkování patří také manželům Prokešovým, kteří se všem družstvům
starají o čistotu dresů. Dále oddíl uspořádal několik fotbalových turnajů a
pravidelně se účastní akce “Ukliďme svět".
Naší
hlavní činností je organizace a zdárný průběh tréninků a téměř sta fotbalových
utkání za rok a zároveň nezapomínáme na fotbalové zápasy a srazy bývalých hráčů
Velešína, kteří se pravidelně scházejí k sehrání několika fotbalových utkání.
V příštím
roce oslaví fotbalový klub 70. výročí svého vzniku a postup družstva mužů do
krajské soutěže by byl tím nejlepším dárkem pro všechny příznivce fotbalu ve
Velešíně.
Rozpočet
fotbalového klubu činí téměř 300 tisíc Kč na rok a svou činnost realizujeme
hlavně díky obětavosti fotbalových nadšenců a finančním příspěvkům od města
Velešín, Fotbalového svazu v Č. Krumlově a sponzorů, na které se z důvodu stále
zvyšujících cen dopravy, energií a ostatní režie nutné k zdárné organizaci
fotbalu ve Velešíně obracíme s prosbou o poskytnutí finančních příspěvků, které
budou použity k zajištění činnosti našeho klubu.
Zároveň
upozorňujeme rodiče, kteří mají své děti v družstvech mládeže, na možnost
zaplacení členských příspěvků na rok 2005 na níže uvedený účet u GE Capital
Bank ve Velešíně. 656903-544/0600
Příspěvky
na rok 2005 činí pro všechny fotbalisty 500,- Kč.
Jménem
vedení fotbalového klubu FC Velešín Vám přeji vykročit do nového roku tou
správnou nohou a v roce 2005 hodně štěstí, zdraví a spokojenosti.
Za
FC Velešín Karel Krejčí (602379331)
Další
prodejní místa: kancelář v Kině Velešín, novinové stánky a
knihkupectví ve Velešíně
Cena: 99,-
KčObrázky s motivy Velešína nakreslily děti z výtvarného oboru ZUŠ ve
Velešíně. Kalendář obsahuje všechna důležitá historická data týkající se dění
ve Velešíně, datumy kulturních, společenských i školních akcí v roce 2005.
Ještě
během ledna 2005 se mohou hlásit zájemci o klasické taneční kurzy ve Velešíně.
Přihlášky si mohou podávat jednotlivci i páry od 14 ti let. Hlásit se můžete na
tel. čísle 380 33 10 03 v kanceláři KIC v kině ve Velešíně.
H.
Růžičková, KIC
V Kulturním
a informačním centru ve Velešíně přijímám přihlášky do Tanečních pro starší a
pokročilé. Podmínkou je přihlášení páru. Přihlásit se můžete na tel. čísle 380
33 10 03 do konce měsíce ledna 2005. Kurz povedou Zuzana a Jiří Máčovi
z Českého Krumlova.
H.
Růžičková , KIC
Jedná se o
sál v budově kina ve Velešíně, kde je polovina sálu přestavena na stolové
uspořádání. Počet míst u stolů je max. 70. Klasické hlediště zůstalo v 6 řadách a poskytuje 80 míst.
Sál je vhodný pro školení menších i větších skupin , pro pořádání
firemních akcí, seminářů, předváděček atd. Je zde možno využít i projekci na
plátno.Případní zájemci se mohou informovat na tel. čísle 380 33 10 03 ( pí.
Růžičková ).
Omlouvám
se jménem svého zaměstnance za problémy
se zvukem při promítání filmu Horem pádem dne 9. prosince 2004 od 17 hodin.
Byla přijata opatření, aby se to již vícekrát neopakovalo.
Děkuji za
pochopení. Hana
Růžičková, ředitelka KIC města Velešín
Vážení
příznivci divadelních představení a muzikálů, jelikož Vám nemohu nabídnout
zájezdy do Prahy na různé kulturní akce, předkládám vám alespoň nabídku
českobudějovické agentury www.roslo.cz , která vám tuto cestu ráda
zařídí. Odjezdy jsou ale z Českých Budějovic. Pouze na vysvětlení uvádím,
že pouze za cestu do Prahy bychom museli zaplatit 10 000,- Kč, tím se
podstatně zvedá cena vstupenky a z Velešína není takový zájem, abychom
naplnili celý autobus . Tak alespoň takto vám dávám příležitost se do Prahy
podívat.
H.
Růžičková, KIC